Mějte své účetnictví pod kontrolou...
Minimální mzda se od ledna zvýší na 9 900 korun Vláda schválila návrh nařízení předložené ministryní práce a sociálních věcí Michaelou Marksovou, kterým se od 1. ledna 2016 zvýší minimální měsíční mzda o 700 korun na 9 900 Kč a minimální hodinová mzda z 55 Kč na 58,70 Kč. Minimální mzda pro zdravotně postižené se navýší o 1 300 korun na 9 300 Kč. V návaznosti na to se valorizují i nejnižší úrovně zaručené mzdy pro zaměstnance, jejichž mzdy nejsou sjednány v kolektivních smlouvách a pro zaměstnance ve veřejných službách a správě. „Minimální mzda v ČR je stále jedna z nejnižších v Evropské unii a pohybuje se pod hranicí chudoby. Jsem ráda, že jsme udělali další krok ke zlepšení této situace a zvýšili jsme minimální mzdu, protože pracovat se musí vyplatit,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. Vláda tak pokračuje v realizaci svého záměru deklarovaného v Programovém prohlášení, tedy postupně zvyšovat minimální mzdu tak, aby se její úroveň přiblížila 40 procentům průměrné mzdy. Při schválené valorizaci minimální mzdy lze v roce 2016 předpokládat zvýšení jejího podílu k průměrné mzdě na 36 procent. Zvýšení se týká také zaměstnanců, kteří jsou poživateli invalidních důchodů, pro tyto osoby zůstala sazba minimální mzdy od jejího opětovného zavedení v roce 2013 v nezměněné výši, tj. 8 000 Kč za měsíc nebo 48,10 Kč za hodinu. Vláda na svém jednání dne 25. května 2015 schválila Národní plán podpory rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na období 2015 až 2020. Tento materiál obsahuje opatření, které má odstranit nerovnoprávné postavení osob se zdravotním postižením v odměňování minimální mzdou. Termín pro jeho splnění je stanoven na začátek roku 2017 a od uvedeného data by tedy měla být uplatňována pouze jedna sazba minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručené mzdy shodně pro všechny zaměstnance. Dorovnání snížených sazeb pro zaměstnance s invalidním důchodem k základní sazbě minimální mzdy bude provedeno postupně. V roce 2016 se sazby zvyšují z 48,10 Kč za hodinu na 55,10 Kč za hodinu a z 8 000 Kč za měsíc na 9 300 Kč za měsíc. Minimální mzda se naposledy zvýšila s účinností od 1. ledna letošního roku. Nezvyšování minimální mzdy v letech 2007 až 2012, i když zejména v prvních letech tohoto období bylo vzhledem k ekonomickému vývoji akceptovatelné, přispělo k tomu, že byly velmi výrazně oslabeny základní funkce minimální mzdy a významně poklesla kupní síla zaměstnanců pracujících za minimální mzdu. Stagnace minimální mzdy přispěla k tomu, že výše čisté minimální mzdy je v současné době postačující na pokrytí výživy a ostatních základních osobních potřeb, nestačí však k zabezpečení veškerých nákladů na bydlení.
Doměrky z finančních kontrol se v loňském roce již přiblížily hranici 10 miliard korun. Po mnoha letech navíc v roce 2014 opět stoupl počet daňových kontrol.
Po mnoha letech vloni opět vzrostl počet daňových kontrol. Zatímco v roce 2013 jich finanční úřady uskutečnily přes 33 549, v roce 2014 se jejich množství zvýšilo na 37 123. Takřka o miliardu a půl se pak také zvýšily doměrky z kontrol. Vyplývá to z Informací o činnosti finanční správy za rok 2014.
Největší doměrka daně v historii
Počet daňových kontrol pravidelně klesal od roku 2004. Tehdy úřady zahájily skoro 120 tisíc kontrol, ve kterých doměřily 5,4 miliardy korun. Od roku 2004 až do roku 2013 ubývaly desetitisíce kontrol ročně a v roce 2013 jich proběhlo “pouhých” 33 549. V loňském roce se však počet kontrol opět zvýšil, a to na 37 123.
Přestože řadu let počet kontrol klesá, zvyšuje se výše doměřené daně. Růst efektivity kontrol je dán lepšími informačními prostředky, kterými kontroloři disponují a také zaměřením na více rizikové subjekty. Že dlouhodobě doměrky daní rostou potvrdil i loňský rok, kdy finanční správa doměřila na daních 9 614 461 tis. Kč, což představuje nárůst o 16,8 % oproti roku 2013. Z dlouhodobého pohledu jde navíc o nejvyšší doměrku v historii ČR.
| 2014 | 2013 | 2012 | 2011 | 2010 | 2009 | |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet kontrol | 37 123 | 33 549 | 42 466 | 47 742 | 69 820 | 79 614 |
| Výše doměřené daně (v tis. Kč) | 9 614 416 | 8 228 542 | 8 430 760 | 6 685 979 | 8 270 849 | 4 627 245 |
Zdroj: Finanční správa ČR
Největší část tvoří doměřená daň z přidané hodnoty, která představuje 85,9 % z celkové doměřené daně. Právě na DPH totiž probíhají největší daňové úniky. Nejčastěji byly podvody realizovány prostřednictvím tzv. řetězových (případně karuselových) podvodů s poměrně rozsáhlou organizační strukturou, do níž je pro obtížnější odhalení zapojen i mezinárodní prvek (tj. právnické/fyzické osoby se sídlem/bydlištěm v jiném členském státě či ve třetí zemi).
Finanční správa si v tomto ohledu ale pochvaluje mezinárodní spolupráci formou bilaterálních a multilaterálních kontrol. Ty se prioritně zaměřují na mezinárodní karusely a velké daňové úniky s tím, že přímá spolupráce zúčastněných daňových správ je v těchto případech velice efektivní. V rámci mezinárodní spolupráce byly takto pro tuzemskou správu daní získávány nenahraditelné důkazní prostředky, které byly pak v rámci konkrétního daňového řízení použity jako důkaz prokazující daný skutkový stav,
doplnila finanční správa.
Na dani z příjmů právnických osob (DPPO) se doměřená daň zvýšila o 195,6 milionu korun. Nejčastější prohřešky firem u DPPO tvořily neoprávněně uplatňované výdaje na základě fiktivních dokladů, nesprávně tvořené opravné položky k pohledávkám, chybné stanovení cen obvyklých a nesprávně uplatněné rezervy na opravu hmotného majetku. Na dani z příjmů fyzických osob (DPFO) podávajících přiznání klesl meziročně doměrek 50,4 milionu Kč. Jako v minulém roce došlo i v roce 2014 ke zvýšení celkové efektivity kontrol, neboť doměrek na jednu kontrolu se zvýšil na hodnotu 259 tis. Kč, což představuje nárůst o 5,6 %,
upřesnila finanční správa.
Jak se bude počet daňových kontrol vyvíjet letos, je otázkou. Finanční správa každopádně počítá s tím, že v příštím roce by se mělo množství kontrol opět snížit, a to zhruba na čtvrtinu.V tu chvíli očekáváme, že doopravdy velké množství, dejme tomu tři čtvrtiny daňových subjektů, budou naprosto prokontrolovány systémem elektronické evidence tržeb a kontrolním hlášením a my se budeme moci věnovat těm nejtvrdším daňovým podvodům, na které prostě potřebujeme mít kapacitu,
řekl serveru Podnikatel.cz před časem ředitel finanční správy.
Daňové přiznání musí podávat pouze studenti, kteří pracovali současně pro více zaměstnavatelů nezávisle na výši výdělku. Většině zato vyjde přeplatek na dani, který získají od finančního úřadu zpět.
Brigádníci nejčastěji pracují na DPP, která umožňuje odpracovat maximálně 300 hodin v kalendářním roce pro jednoho zaměstnavatele. Pak totiž nemusí ani oni, ani zaměstnavatelé platit odvody na zdravotní a sociální pojištění.
„Díky slevám na poplatníka a zároveň na studenta je navíc u výdělku do 10 tisíc korun měsíčně nezasáhne ani daň z příjmů. Když si student ohlídá podpis růžového formuláře – prohlášení poplatníka ze závislé činnosti, které ho ke slevám opravňuje, dostane čistého přesně tolik, kolik si vydělal,“ vysvětlila Blanka Štarmanová, daňová poradkyně společnosti TaxVision.
Každý student má nárok na základní daňovou slevu na poplatníka ve výši 2070 korun měsíčně a slevu na studenta ve výši 335 korun měsíčně. „Pro uplatnění slevy na studenta je samozřejmě nutné předložit potvrzení o studiu vydané školou,“ připomněla Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.
Dohoda o provedení práce musí být uzavřena písemně. „Od roku 2011 musí být i dohoda o provedení práce vždy sjednána písemně, to je potřeba si pokaždé ohlídat, aby se nejednalo o práci na černo, za kterou hrozí vysoké sankce,“ upozornila Ivanco.
V DPP musí být vymezena doba, na kterou se dohoda uzavírá, a sjednaná odměna.
Před nástupem do práce by měl brigádník podepsat růžové prohlášení k dani. V opačném případě dostane méně peněz, jelikož za něj zaměstnavatel odvede daň z příjmu.
„Pokud za něj byla odváděna daň, po skončení pracovního poměru by měl brigádník dostat potvrzení o příjmech ze závislé činnosti nebo si jej vyžádat. Na základě potvrzení o příjmech zpracuje po skončení roku daňové přiznání. A pokud neměl jiné příjmy, daň mu bude vrácena,“ uvedla Štarmanová.
Další možností, jak získat přeplatek zpět, je po skončení roku požádat zaměstnavatele o roční zúčtování. V takovém případě už brigádník nepodává daňové přiznání a zaplacenou daň mu vrátí přímo zaměstnavatel.
O roční zúčtování může student požádat pouze posledního zaměstnavatele v roce a za předpokladu, že u všech předchozích zaměstnání podepsal prohlášení poplatníka a žádné zaměstnání se nepřekrývalo.
Studenti s více souběžnými brigádami u různých zaměstnavatelů v jednom měsíci jsou však povinni podat daňové přiznání. Tedy pokud si zařídí například jednu brigádu na dopolední směnu a druhou u jiného zaměstnavatele na odpoledne.